Kostel Zvěstování Panny Marie v Janovičkách

Z archeologických nálezů v okolí hřbitova, provedených v roce 1847, je doloženo osídlení tohoto místa ještě před obrácením pohanů na křesťanskou víru, což je zde předpokládáno za časů sv. Vojtěcha, tedy v 10. století.

Již v roce 1349 je v údolí dolském jmenována obec Janovice s farním kostelem Zvěstování Panny Marie, a to ve výčtu farností, které přecházely do nově zřízeného litomyšlského biskupství. Obec Janovice zpustla a zanikla již v 15. století. Uprostřed hřbitova stál zděný kostelík, o jehož stáří a původní podobě není nic známo. Kostelík zchátral na konci 17. století, zřejmě díky vlhkosti a kopání hrobů u jeho základů. Zdi se začaly rozestupovat, docházelo k destrukci klenby a hrozilo sesutí stavby, proto musel být kostelík zbořen. Ohradní zeď hřbitova a nynější kostel jsou z části postaveny z pískovcových kvádrů tohoto kostelíka a ojediněle lze na nich nalézt části původních architektonických prvků.

V roce 1728 byla na místě původního kostela postavena dřevěná zvonice. Roku 1808 byly velké zvony z této zvonice slavnostně převezeny do zvonice k novému kostelu na Rychmburk. V roce 1847, při bourání základů původního kostelíka a již zchátralé dřevěné zvonice, byly objeveny zbytky klenuté románské krypty ze středověku. Je pravděpodobné, že to byla krypta Rychmburských pánů. Dochovaná románská krychlová hlavice spolu s románskou kryptou mohou být svědectvím o ještě starším kostele z 1. poloviny 13. století.

V roce 1741 bylo přistoupeno ke stavbě nynějšího kostela podle plánů F. D. Allia a stavitele Donatha. Skutečský děkan František Bartoň v srpnu 1741 posvětil základní kámen a již v roce 1745 byl kostel posvěcen ke cti Zvěstování Panny Marie. Oltář s postavami sv. Jiljí a sv. Antonína a s obrazem Zvěstování P. Marie (uložen v depozitáři), pochází z roku 1753. Boční oltář na severní straně s obrazem P. Marie Pomocné, sv. Václava a sv. Jana Evangelisty byl pořízen v roce 1649 díky donátorovi Janu Wrochynie z Reptu, ovšem nedochoval se.
V lodi kostela jsou uloženy zbytky ze zbořeného kostelíka: hlavice románského sloupku, gotický svorník zdobený čtyřdílnou hvězdicí a gotická osmiboká křtitelnice.

1829 byl kostel opravován a znovu pokrýván šindelem.

V první polovině 20. století byl již kostel v horším technickém stavu a byl méně využíván, ale byl stále funkční včetně původního mobiliáře. Následně ovšem, zřejmě díky dlouhodobému zatékání střechou, došlo k propadnutí stropu a poškození krovu. V roce 1967 bylo provedeno zajištění havarijního stavu provizorní plechovou krytinou a kostel byl uzavřen.

1999 - 2001 byla brigádně provedena nutná údržba, vyčištění a provizorní zprovoznění kostela.

V období 2001 - 2011 došlo k oživení provozu kostela (posvícenské a pouťové mše svaté, skautské a kulturní poutě, koncerty,...).

2011 - 2015 byl kostel z dotací (Ministerstvo kultury ČR, Pardubický kraj, Město Luže), darů drobných dárců a díky brigádám, postupně opraven do stávající podoby a v roce 2016 kolaudován. V současnosti je oživován řadou kulturních i náboženských akcí.