Synagoga a židovský hřbitov
Židovská synagoga
PROHLÍDKA SYNAGOGY tel.: 463 034 720
Židovské osídlení v Luži je doloženo od 2.pol. 16. století a dle pramenů se uzavíralo na noc řetězy. Většina domů zde po přestavbě stojí dodnes včetně domu č. p. 44, kde dříve byla židovská rituální lázeň (mikve).
Knihu Stopy Židů v Pardubickém kraji si můžete stáhnout zde:
GPS: 49°53'35,32"N 16°1'36,53"E
294m nad mořem
V centru ghetta asi 100 m jihozápadně od náměstí stála synagoga. Ta sloužila do roku 1940, následně jako sklad a později jako sušárna surových kůží. Díky působení desinfekčních prostředků se zachovalo vnitřní dřevěné zařízení včetně středové zděné bimy, jedné z mála, které se u nás dochovaly. V budově se dochovala velká část mobiliáře, unikátní textilie, množství fragmentů starých tisků a rukopisů.Vyzvednutá geniza se nyní nachází v depozitáři Židovského muzea v Praze.
Roku 1620 zde žilo 11 židovských rodin, pravděpodobně v 17. století se ustanovila i Židovská obec. V polovině 19. století žilo v Luži asi 55 rodin (300 osob), což bylo tehdy 18% z celkového počtu obyvatel. Poté začal počet osob židovského vyznání klesat, roku 1930 bydlelo v Luži už jen 2% lidí židovského vyznání. Po válce nebyla Židovská obec obnovena.
Synagoga během své existence prošla nejméně dvojí renovací. K jedné došlo kolem roku 1880, povaha a rozsah oprav se však neudává.
Druhá zásadní proměna synagogy proběhla ve třicátých letech 20. století. Opravy synagogy byly razantní. Opraven byl západní štít, vyměněna okna a dveře do hlavní modlitebny.
Roku 1991 převzala správu nad objektem Židovská obec v Praze. V roce 1998 bylo po provedeném průzkumu započato restaurování synagogy a jejího mobiliáře. Fasáda v západním průčelí se opravila do původní podoby před poslední opravou. Byla také opravena terasní zeď vlevo od synagogy, která bezprostředně nepatří k objektu, ale její struktura a esterická spojitost s budovou v současné době dokreslují malebnost celého místa.
Židovský hřbitov
ŽIDOVSKÝ HŘBITOV JE VOLNĚ PŘÍSTUPNÝ
Židovský hřbitov v Luži byl založen údajně v polovině 17. století asi 1300 m severovýchodně od náměstí, daleko od nejbližších domů. Původně se v blízkosti hřbitova nacházelo popravčí místo. Takto nedůstojná místa jsou pro židovské hřbitovy typická, vrchnost prodávala Židům pro takováto pietní místa nejméně vhodné pozemky.
V roce 1785 měl hřbitov rozlohu asi 1630 m2 a pohřbívalo se zde až do 2. světové války. Nejstarší dochované náhrobky pochází ze 17. století, obzvláště cenné jsou barokní a klasicistní náhrobky včetně východočeských asymetrických stél, tzv. beraních rohů. Nápisy na náhrobcích jsou hebrejské, hebrejsko-české, hebrejsko-německé a česko-německé.
V současné době je židovský hřbitov, přes letní sezónu, volně přístupný všem turistům.
Více informací zde