Bělá

Statistika vývoje počtu obyvatel a domů:

rok: 1869, 1890, 1910, 1930, 1950, 1970, 1991, 2013
počet obyvatel: 422, 442, 448, 516, 351, 357, 247, 255
počet domů: 80, 80, 80, 88, 91, 81, 97, 149

      Bělá je rozložena podél Svatoanenského potoka dva km západně od Luže. Od západu je chráněná asi 40 m vysokou vesměs zalesněnou strání. První písemná zmínka o vsi je z roku 1392. Ves, nebo její část, v dávných dobách nejednou měnila majitele. V patnáctém století podléhala panství rychmburskému a rychtě v Radimi, následovalo přeřazení pod panství Rosice, část vesnice ovládalo panství slepotické, část získalo dominium rychmburské a košumberské. Již v roce 1784 zde vznikla škola, tehdy tu žilo asi 450 obyvatel v 33 domech. Přiškolené byly obce Dobrkov a Hroubovice.

      Po roce 1848 se Bělá stala samostatnou politickou obcí nově zřízeného okresu Vysoké Mýto. V roce 1892 si občané založili hasičský sbor, dále si zřídili Spolek čtenářsko-ochotnický a veřejnou knihovnu. Výsledkem snahy o vzájemnou podporu byl Spořitelní a záložní spolek pro Bělou a okolí (kampelička). V období první republiky zde žilo v 88 domech až 550 obyvatel, kteří nacházeli obživu především v zemědělství a v lomech u Skutče, ženy pracovaly pro vyšívačské firmy v Luži. Ve dvacátých letech minulého století byla obec elektrifikována. Z živnostníků tu fungoval např. kolář, kovář, mlynář, obchod smíšený, obchod s potravinami, pekař, řezník a samozřejmě hostinský.

    9. května 1945 se nedaleko obce odehrál tragický střet malé partyzánské jednotky s projíždějícím oddílem ustupujících německých vojsk. V nerovném boji padlo sedm mužů z Bělé. Stále je udržovánjejich společný hrob a pomník.

      V roce 1952 došlo k založení JZD, které bylo po několika letech sloučeno s družstvem lužským. Součástí okresu Vysoké Mýto byla obec až do roku 1960. Pak došlo k jejímu zařazení pod okres Chrudim.  V 84 domech žilo 364 obyvatel, z toho 43% pracovalo v průmyslu a 35 % v zemědělství. Počet obyvatel klesl v roce 1975 na 313. Rok 1985 přinesl zánik vlastní samosprávy a sloučení s tzv. střediskovou obcí Luže.

      Prodejna smíšeného zboží, kterou v období socialismu provozovala hlinecká Jednota, fungovala v soukromém pronájmu několik let po listopadu 1989. Dnes je zavřená, ale svůj provoz udržel alespoň hostinec s tanečním sálem. V roce 2003 bylo ukončeno vyučování v bělské malotřídce a po deseti letech se budova školy (vystavěná v roce 1879) dočkala nového určení na tzv. byty pro seniory. Ze spolků v obci velmi dobře funguje Sbor dobrovolných hasičů a Sportovní klub, který se vypracoval až do nohejbalové první ligy. Obě organizace využívají zázemí vybudovaného vlastními silami a ve spolupráci s městem.

     Místní pamětihodností je mohutný pískovcový kříž postavený nedaleko školy v roce 1862 na místě staršího z roku 1818. Vysvěcen byl o svátku Nanebevzetí Páně, v den výročí tohoto dne se slavila v Bělé pouť. V roce 2013 jej poškodily větve mohutných okolo stojících lip, které utrhla vichřice, a tak došlo po odstranění přestárlých stromů k náročnému zrestaurování kříže.