Uplatnění nároku na náhradu škody způsobené při výkonu státní moci, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním, v soudnictví správním, jakož i v těch případech, kdy stát odpovídá za postup notáře či soudního exekutora

Uplatnění nároku na náhradu škody způsobené při výkonu státní moci, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním, v soudnictví správním, jakož i v těch případech, kdy stát odpovídá za postup notáře či soudního exekutora

Ministerstvo spravedlnosti jedná jménem České republiky o poskytnutí odškodnění v případech, kdy škoda byla způsobena:

a) nezákonným rozhodnutím vydaným v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním,

b) rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření,

c) nesprávným úředním postupem orgánů státu v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním a v případech zákonem stanovených některých úkonů notářů a soudních exekutorů.

ad a) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo příslušným orgánem pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, za podmínky, že poškozený jako účastník řízení využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje. Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení nebo ten, s nímž nebylo jako s účastníkem řízení jednáno, ačkoli jednáno být mělo v řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

ad b) Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno nebo byl obžaloby zproštěn nebo věc byla postoupena jinému orgánu.

Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu má ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším řízením, byl obžaloby zproštěn nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno (§ 10 zákona), nebo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než který byl na něm vykonán na podkladě zrušeného rozsudku.

Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o ochranném opatření má ten, na němž bylo zcela nebo zčásti vykonáno ochranné opatření, pokud bylo rozhodnutí v pozdějším jako nezákonné zrušeno.

Zákon výslovně stanoví v § 12 případy, kdy právo na náhradu škody nevznikne. Například právo na náhradu škody nemá ten, kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, kdo byl zproštěn obžaloby, nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, anebo že trestný čin byl amnestován.

ad c) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávním úředním postupem způsobena škoda. Obecně lze nesprávný úřední postup charakterizovat jako porušení postupu stanoveného právními normami nebo postupu vyplývajícího z povahy a funkce státním orgánem státní správy. Za úřední postup je také považována činnost notáře v případech sepisování veřejných listin o právních úkonech a úkony notáře jako soudního komisaře, dále pak úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných s pověřením soudu podle zvláštního právního předpisu. Za nesprávný úřední postup je považováno porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě; nestanoví-li zákon žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se též za podmínek stanovených zákonem (§ 31a) přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

Fyzická či právnická osoba, která tvrdí, že jí vznikl nárok na náhradu škody a je způsobilá vlastními právními úkony uplatňovat nárok na náhradu škody, a to bez ohledu na státní příslušnost či sídlo. Nezletilec, či osoba, která je zbavena či omezena ve způsobilosti k právním úkonům, uplatňuje nárok prostřednictvím zákonného anebo ustanoveného zástupce.

Ministerstvo spravedlnosti (dále také "ministerstvo") o přiznání náhrady škody nerozhoduje tak, že by provádělo dokazování a vydávalo závazné rozhodnutí. Nárok na náhradu škody může mimosoudně vypořádat v případech, kdy jej lze považovat za nesporný. Zákon počítá s tím, že případy, ve kterých je třeba provádět dokazování, nebo takové, jejichž vyřízení odvisí od složitějšího právního hodnocení, budou projednány a rozhodnuty v občanském soudním řízení, tedy soudem, a to na základě žaloby podané poškozeným. V soudním sporu pak Ministerstvo spravedlnosti jedná jménem žalované České republiky.

Uplatnění nároku na náhradu škody u Ministerstva spravedlnosti je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu, kterého se může takto poškozený domáhat, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok Ministerstvem spravedlnosti plně uspokojen.

Podejte písemnou žádost.

Ministerstvo spravedlnosti - odbor odškodňování

V písemném podání, kterým se uplatňuje požadavek na mimosoudní poskytnutí odškodnění, je zapotřebí zejména uvést:

• Přesné označení poškozeného, to je jméno, příjmení, rodné číslo, adresa bydliště a u právnických osob přesný název, IČ, sídlo, v případě zastoupení třeba přiložit originál plné moci.

• Co nejvýstižnější popis skutečností, ze kterých je dovozováno právo na náhradu škody. Je-li skutečností, která zakládá odpovědnost státu za škodu rozhodnutí, uvádí se jeho spisová značka, označení soudu, respektive jiného orgánu, který je vydal a den vydání. Shodně se označí rozhodnutí, ze kterého lze dovodit, že předtím uvedené rozhodnutí založilo odpovědnost za škodu. To znamená, že např. označení nezákonného rozhodnutí se uvede spolu s rozhodnutím, kterým bylo původní rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno, označení rozhodnutí o vazbě či trestu se uvede spolu označením rozhodnutí, kterým bylo trestní stíhání zastaveno, či kterým byla stíhaná osoba zproštěna obžaloby, či kterým byla věc postoupena jinému orgánu. Při uplatnění požadavku náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem označit orgán v jehož postupu je nesprávný úřední postup spatřován a výstižně popis skutečnosti, které poškozený pokládá za nesprávný úřední postup.

• Popis (charakteristika) majetkové újmy, jejíž náhradu v penězích poškozený požaduje, by měl vystihovat též popis jejího vzniku tak, aby bylo zřejmé, že majetková újma vznikla v příčinné souvislosti se škodnou událostí (je jejím následkem). Dále uvést, jak poškozený dospěl k výpočtu výše požadované náhrady a připojit doklady tomu odpovídající. Například ušlý zisk - v případě závislé činnosti třeba doložit potvrzení zaměstnavatele o ušlém výdělku, v případě osob samostatně výdělečně činných daňové přiznání o dani z příjmu za rozhodné období a účetní rok bezprostředně předcházející škodné události. Náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení lze prokázat fakturou se specifikací poskytnutých právních služeb a dokladem o zaplacení.

• Podání musí být datováno a podepsáno. Připojení dokladů osvědčujících rozhodné skutečnosti přispěje k urychlení projednání věci. Doklady týkající se majetkové újmy je namístě předložit v originále či jako ověřené kopie. Existenci zákonných předpokladů odpovědnosti státu ministerstvo posuzuje na podkladě spisového materiálu, a proto postačí rozhodnutí, ve kterých je základ odpovědnosti spatřován, připojit v kopii, která nemusí být ověřena. Zaslání kopií rozhodnutí zjednodušuje popis (označování) rozhodnutí a není nutné je zasílat, jestliže rozhodnutí jsou dostatečně označena v obsahu žádosti.

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny. Mimosoudní projednání není zpoplatněno.

Byť tak zákon výslovně nestanoví, doporučuje se, aby poškozený nárok na náhradu škody uplatnil jakmile zjistí, že mu byla způsobena škoda. Nejpozději by tak měl učinit do konce promlčecí doby.

Zákon č. 82/1998 Sb. stanoví promlčecí doby následujícím způsobem:

Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

Nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření se promlčí za dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž bylo trestní řízení zastaveno, zrušující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu, nebo rozhodnutí odsuzující k mírnějšímu trestu.

Po dobu, kdy je s Ministerstvem spravedlnosti mimosoudně projednáván nárok na náhradu škody, promlčecí doba ode dne uplatnění u ministerstva do skončení mimosoudního projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců, neběží. Proto zákon stanoví, že přizná-li Ministerstvo spravedlnosti náhradu škody, mělo by tak učinit do šesti měsíců od uplatnění nároku.

Nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

Další činnosti nejsou stanoveny.

Případný dotaz můžete zaslat na e-mailovou adresu Ministerstva spravedlnosti: odsk@msp.justice.cz.

05.12.2014

Bez časového omezení.