Luže
Luže
rozšířené vyhledávání

Historie

ch

Poutní chrám Panny Marie na Chlumku v Luži

Zakladatelkou poutního místa na Chlumku v Luži byla Marie Maxmiliána hraběnka ze Žďáru (1633 - 1690), provdaná za Jindřicha Viléma Slavatu na Košumberku (1654) a později za Františka Kryštofa Hieserla z Chodova (1666).

     Od svého bratra Františka Eusebia Žďárského ze Žďáru získala hraběnka milostný obraz Panny Marie Pasovské, který přechovávala v kapli hradu Košumberku. Snaha o zpřístupnění tohoto vyobrazení širší veřejnosti ji vedla k založení a vybudování poutního místa na Chlumku. Uctívaným obrazem byla Panna Maria Pomocná, tzv. Pasovská.

                                                           2

     20. prosince 1664 požádal František Kryštof Hieserle, hraběnčin druhý manžel, o povolení ke stavbě kaple Panny Marie. K rozsáhlému stavebnímu podniku přistoupila hraběnka až o tři roky později na kopci nad městem Luže pod titulem Narození Blahoslavené Panny Marie.

     Královehradecký biskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka posvětil 5. srpna 1668 základní kámen a 8. září 1669 byla hotová svatyně vysvěcena.

     Tehdy byl vybudován na vyvýšenině mezi hradem Košumberkem a městem Luže areál obdélného půdorysu, vymezený ohradní balustrádou, proloženou čtyřmi většími a čtyřmi menšími kaplemi, které se dochovaly do dnešní doby.

                                                výřez letecké foto

     Ideovou náplň jistě stanovila zakladatelka, usměrňovaná jezuity, kteří se v té době již objevovali na Košumberku. Zdejší "svatá hora mariánská" vychází zřejmě z osvědčeného poutního typu loretánských kaplí s ambitem, provedením se však přece jen značně liší. Obdélná, v rozích okosená terasa na vyvýšenině, s balustrádou a čtyřmi kaplemi v nárožích a výklenkovými v delších stranách, které obklopovaly ústřední svatyni, dokládají zručnost a slohovou pokročilost neznámého navrhujícího stavitele. Rovněž průčelí jednotlivých kaplí s představenými sloupy, bohatě dekorovanými, o tom svědčí.

     Zájem o mariánské poutní místo a jeho obraz byl značný a již roku 1688 se uvažovalo o stavbě nového kostela. Návrh měl dodat stavitel Andrea de Quadri, stavitel jezuitské rezidence. Při té příležitosti se setkáváme i se jménem jezuity P. Karla Labušky, kutnohorského rodáka, který se na Chlumku poradenstvím uplatnil i později.
Se stavbou nového kostela se počalo až v roce 1690 a jeho výstavba byla provázena nepřízní osudu a hlavně nedostatkem peněz. Hraběnka Hieserlová uzavřela 6. dubna 1690 smlouvu na vybudování nového kostela, to jest na plány, založení základů a výstavbu s málo známým italským stavitelem Bernardem Minellim z Hořic.
V květnu byla zbořena "altöttingská" kaple. Výdaje za rok 1690 činily zhruba 1585 fl. Polírem při stavbě byl Giovanni Battista Alliprandi (kolem 1665 - 1720), později velmi známý architekt, jehož pobyt na Chlumku ve funkci políra je doložen při křtech v Luži 28. srpna a 16. září 1690.

     Již 17. října 1690 zemřela fundátorka Marie Maxmiliána Hieserlová. Příštího roku 7. dubna vyhořelo město Luže a práce na kostele se zpomalily, či ustaly úplně. Z dochovaných dokladů zjišťujeme, že pro značné nedostatky v započaté stavbě byl vyměněn stavitel. Obšírná, nedatovaná zpráva p. K. Labušky, podepsaná i P.I. Bayerem, poukazovala na chyby ve stavbě kostela.

     11. prosince 1691 uzavřel superior Vojtěch Had podrobnou smlouvu se stavitelem Pavlem Ignácem Bayerem z Prahy (kolem 1656 - 1733), v níž se zavazuje pokažený chrám vylepšit, vyhotovit nutné nové plány a kostel zdárně dobudovat. Při stavbě se uplatnil pražský kameník František Lejsek, s nímž byla uzavřena smlouva 17. července 1692. Roku 1693 se pro nedostatek peněz nestavělo, jak zjišťujeme z dopisu P.I. Bayera a zápisu v pamětní knize. Stavba kostela pak pokračovala v letech 1694 - 96. Mimo P.I. Bayera tu zaznamenáváme tesařského políra Michala Stößera, sklenáře Antonína Hetzela, štukatéra Giovanni Giacoma Bottu z Prahy. V roce 1696 byla kostelní stavba zhruba hotová, přestože se její dokončování a úprava nejbližšího okolí protáhla až do počátku 18. století. To však již za dohledu nám neznámého políra, bez účasti P.I. Bayera, který se teprve v prosinci 1698 domohl konečného zaplacení.

     7. září 1696 byl slavnostně přenesen z jezuitské rezidence milostný obraz Panny Marie do nového kostela a ten požehnán od superiora s povolením arcibiskupa. Teprve roku 1700 byl instalován hlavní sloupový portál, který je označen letopočtem 1700.

     Rakev fundátorky Marie Maxmiliány Hieserlové byla do hrobky kostela přenesena roku 1698 a roku 1701 pořízena mramorová deska s nápisem. Ta byla roku 1930 přemístěna do zdi boční kaple při oltáři sv. Barbory.

     Roku 1701 byla v kostele rovněž upravena hrobka jezuitů.


     Do roku 1773 byl chrám Panny Marie na Chlumku spravován jezuity. Po zrušení jejich řádu se stal roku 1782 farním kostelem města Luže.

Zjednodušená verze stránek

Hamzova léčebna

Hamzova odborná léčebna

Komunální služby

Listopad2019
Po Út St Čt So Ne
28 29
30
31
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Sdružení

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Aktuální teplota

21.11.2019 14:21

Aktuální teplota:

10,9 °C

Vlhkost:

86,7 %

Rosný bod:

8,8 °C

Městská policie

MĚSTSKÁ POLICIE

Facebook města Luže

 

Mobilní aplikace

appGoogle playapp

Informace e-mailem

Novinky e-mailem