Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Městská policie

MĚSTSKÁ POLICIE

Hamzova léčebna

Hamzova odborná léčebna

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ V ORP CHRUDIM

Aktuální počasí

Počasí dnes:

18. 11. 2017

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky, od 500m srážky sněhové. Denní teploty 3 až 7°C. Noční teploty 2 až -2°C.

Svátek

Svátek má Romana

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 3
DNES: 120
TÝDEN: 2595
CELKEM: 368505

Obsah

               ch

Poutní chrám Panny Marie na Chlumku v Luži

                   

Zakladatelkou poutního místa na Chlumku v Luži byla Marie Maxmiliána hraběnka ze Žďáru (1633 - 1690), provdaná za Jindřicha Viléma Slavatu na Košumberku (1654) a později za Františka Kryštofa Hieserla z Chodova (1666).

     Od svého bratra Františka Eusebia Žďárského ze Žďáru získala hraběnka milostný obraz Panny Marie Pasovské, který přechovávala v kapli hradu Košumberku. Snaha o zpřístupnění tohoto vyobrazení širší veřejnosti ji vedla k založení a vybudování poutního místa na Chlumku. Uctívaným obrazem byla Panna Maria Pomocná, tzv. Pasovská.

                                                           2

     20. prosince 1664 požádal František Kryštof Hieserle, hraběnčin druhý manžel, o povolení ke stavbě kaple Panny Marie. K rozsáhlému stavebnímu podniku přistoupila hraběnka až o tři roky později na kopci nad městem Luže pod titulem Narození Blahoslavené Panny Marie.

     Královehradecký biskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka posvětil 5. srpna 1668 základní kámen a 8. září 1669 byla hotová svatyně vysvěcena.

     Tehdy byl vybudován na vyvýšenině mezi hradem Košumberkem a městem Luže areál obdélného půdorysu, vymezený ohradní balustrádou, proloženou čtyřmi většími a čtyřmi menšími kaplemi, které se dochovaly do dnešní doby.

                                                výřez letecké foto

     Ideovou náplň jistě stanovila zakladatelka, usměrňovaná jezuity, kteří se v té době již objevovali na Košumberku. Zdejší "svatá hora mariánská" vychází zřejmě z osvědčeného poutního typu loretánských kaplí s ambitem, provedením se však přece jen značně liší. Obdélná, v rozích okosená terasa na vyvýšenině, s balustrádou a čtyřmi kaplemi v nárožích a výklenkovými v delších stranách, které obklopovaly ústřední svatyni, dokládají zručnost a slohovou pokročilost neznámého navrhujícího stavitele. Rovněž průčelí jednotlivých kaplí s představenými sloupy, bohatě dekorovanými, o tom svědčí.

     Zájem o mariánské poutní místo a jeho obraz byl značný a již roku 1688 se uvažovalo o stavbě nového kostela. Návrh měl dodat stavitel Andrea de Quadri, stavitel jezuitské rezidence. Při té příležitosti se setkáváme i se jménem jezuity P. Karla Labušky, kutnohorského rodáka, který se na Chlumku poradenstvím uplatnil i později.
Se stavbou nového kostela se počalo až v roce 1690 a jeho výstavba byla provázena nepřízní osudu a hlavně nedostatkem peněz. Hraběnka Hieserlová uzavřela 6. dubna 1690 smlouvu na vybudování nového kostela, to jest na plány, založení základů a výstavbu s málo známým italským stavitelem Bernardem Minellim z Hořic.
V květnu byla zbořena "altöttingská" kaple. Výdaje za rok 1690 činily zhruba 1585 fl. Polírem při stavbě byl Giovanni Battista Alliprandi (kolem 1665 - 1720), později velmi známý architekt, jehož pobyt na Chlumku ve funkci políra je doložen při křtech v Luži 28. srpna a 16. září 1690.

     Již 17. října 1690 zemřela fundátorka Marie Maxmiliána Hieserlová. Příštího roku 7. dubna vyhořelo město Luže a práce na kostele se zpomalily, či ustaly úplně. Z dochovaných dokladů zjišťujeme, že pro značné nedostatky v započaté stavbě byl vyměněn stavitel. Obšírná, nedatovaná zpráva p. K. Labušky, podepsaná i P.I. Bayerem, poukazovala na chyby ve stavbě kostela.

     11. prosince 1691 uzavřel superior Vojtěch Had podrobnou smlouvu se stavitelem Pavlem Ignácem Bayerem z Prahy (kolem 1656 - 1733), v níž se zavazuje pokažený chrám vylepšit, vyhotovit nutné nové plány a kostel zdárně dobudovat. Při stavbě se uplatnil pražský kameník František Lejsek, s nímž byla uzavřena smlouva 17. července 1692. Roku 1693 se pro nedostatek peněz nestavělo, jak zjišťujeme z dopisu P.I. Bayera a zápisu v pamětní knize. Stavba kostela pak pokračovala v letech 1694 - 96. Mimo P.I. Bayera tu zaznamenáváme tesařského políra Michala Stößera, sklenáře Antonína Hetzela, štukatéra Giovanni Giacoma Bottu z Prahy. V roce 1696 byla kostelní stavba zhruba hotová, přestože se její dokončování a úprava nejbližšího okolí protáhla až do počátku 18. století. To však již za dohledu nám neznámého políra, bez účasti P.I. Bayera, který se teprve v prosinci 1698 domohl konečného zaplacení.

     7. září 1696 byl slavnostně přenesen z jezuitské rezidence milostný obraz Panny Marie do nového kostela a ten požehnán od superiora s povolením arcibiskupa. Teprve roku 1700 byl instalován hlavní sloupový portál, který je označen letopočtem 1700.

     Rakev fundátorky Marie Maxmiliány Hieserlové byla do hrobky kostela přenesena roku 1698 a roku 1701 pořízena mramorová deska s nápisem. Ta byla roku 1930 přemístěna do zdi boční kaple při oltáři sv. Barbory.

     Roku 1701 byla v kostele rovněž upravena hrobka jezuitů.


     Do roku 1773 byl chrám Panny Marie na Chlumku spravován jezuity. Po zrušení jejich řádu se stal roku 1782 farním kostelem města Luže.