Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Městská policie

MĚSTSKÁ POLICIE

Hamzova léčebna

Hamzova odborná léčebna

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ V ORP CHRUDIM

Aktuální počasí

Počasí dnes:

18. 11. 2017

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky, od 500m srážky sněhové. Denní teploty 3 až 7°C. Noční teploty 2 až -2°C.

Svátek

Svátek má Romana

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 2
DNES: 120
TÝDEN: 2595
CELKEM: 368505

Obsah

Historie Luže

     Obec Luže byla založena na pravém břehu řeky Olšinky (Novohradky, Kamenice), na rozhraní lesnatých výběžků Českomoravské vrchoviny a úrodné labské nížiny. Starší osídlení zde existovalo již na počátku 12.století. První zmínky o Luži jako o osadě se datují do roku 1250, kdy vznikla spojením starší osady Kamenicza a nově založeného městečka Luza. V písemných pramenech je první přímá zmínka v roce 1349 v souvislosti s přídělením kostela nově vzniklému biskupství litomyšlskému. Už tehdy byla Luza (Luže) střediskem řemesel, obchodu a zemědělství širokému okolí, což dokazuje listina z roku 1372, hovořící o městečku trhovém.

1
            Císařský povinný otisk stabilního katastru obce Luže z roku 1839  

 

   Historie osady je úzce spjata s osudy hradu Košumberka. Nejprve byla Luže s okolními vesnicemi součástí panství v české historii známých pánů z Chlumu a Košumberka, později Slavatů z Chlumu a Košumberka, významných představitelů protestantské šlechty.               
V polovině 17.století vymírá košumberská větev rodu po meči a panství převzal rod Hieserlů po manželce posledního Slavaty. Roku 1690 byl majetek darován řádu Jezuitů, kteří na něm hospodařili až do zrušení řádu. Posledním majitelem tohoto panství byl bavorský rod Thurn-Taxis, který vlastnil panství až do vzniku samostatné republiky.

Luže ve víru 15. století

     Středověká Luže byla typickým středověkým poddanským městečkem. Tedy osídlením s omezeným právním postavením města, které však kvůli svému poddanskému charakteru nemohla plně využít a získat takový politický vliv jako města královská. Městečko má oproti městům ještě více omezené některé funkce jak v samosprávném aparátu, tak především ve vnitřním uspořádání, ekonomice i architektonické podobě. Významnou roli v životě středověké Luže hrálo zemědělství, na němž byla závislá většina obyvatel.

     Obchod a řemesla sloužily sice jako nutné, avšak vedlejší ekonomické aktivity. Nicméně i tak poskytovala Luže prostor pro obchodní výměnu v mikroregionu a zastávala úlohu centra panství. Zároveň zajišťovala nutné služby pro bezprostředně sousedící hradní sídlo své vrchnosti.

     Bouřlivé události epochy po upálení Jana Husa se promítly i do života obyvatel Luže a jejich pánů. Samotná Luže naštěstí nebyla boji zasažena ani nedošlo ke změně rodů majitelů. Avšak k ozbrojeným střetům a průchodům vojsk docházelo někdy ve velmi těsné blízkosti Luže. Polnosti Lužanů utrpěly škody  a nejedna úroda nebyla sklizena jen těmi, kdo ji zaseli.

     V lidové tradici se husitství odrazilo v názvu Žižkův stůl pro významné tvrziště u osady Bílý Kůň východně od hradu Košumberka. Tradice mluvící o pobytu Jana Žižky v těchto místech však zřejmě nemá historický základ.

     Události 15. století se Luže výrazně dotkly. Kromě nové kališnické víry se nejvýrazněji projevil ekonomický vzestup spojený s úspěšným hospodařením pánů z Košumberka. I když nejsou přímé doklady, tak se zvětšováním panství a rozrůstáním objemu výrobků, se kterými se obchodovalo na lužských trzích, lze celkem oprávněně počítat. Také díky tomu, že Luže nebyla popleněna vojsky často se pohybujícími v blízkém okolí, znamenalo pro ni  15. století zřejmě postupný vzestup. Stala se centrem mnohem většího panství, než byla na počátku století.

Symbolika Luže

z

                             erb Luže                                                              prapor Luže

                      vyobrazení dle popisu  schváleného Poslaneckou sněmovnou

 

     Současný znak Luže vychází z její dlouhé a bohaté historie a potvrzuje, že současní obyvatelé pokračují  v díle a odkazu svých předků. Erb města vždy reprezentoval komunitu navenek a zároveň byl vyjádřením sounáležitosti obyvatel navzájem. Tvořil neoddělitelnou součást identity obyvatel.

o

      Erb pánů Slavatů z Chlumu a Košumberka            Erb pánů Slavatů z Chlumu a Košumberka

      Průčelí  "slavatovského sálu purkrabství".                   Neznámý autor, soukromá sbírka.

 

       V současném erbu Luže můžeme nalézt modrý štít se třemi zlatými břevny. Tato podoba vychází ze znaku rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka a poprvé je pro Luži doložena z roku 1708. V českém prostředí není neobvyklé, že poddanské město převezme znak své vrchnosti.

     Podle významného raně novověkého vzdělance zabývajícího se historií a též genealogií Bartoloměje Paprockého z Hlahol znamenají břevna ve slavatovském znaku řeky Dunaj, Sávu a Tisu, protože prý v těchto krajích kolem těchto řek předkové Slavatů kdysi dávno sídlili.